Úvodní
Přírodní zahrada
Návrhy - realizace
Foto
Jedlý balkon
Kontakt
V Klínarce
Na Svobodném bydle
Včely
2014
Z 5 včelstev zimu přežily 3 (z toho 2 včelstva v Klínarce). Nepřežil druhý oddělek 2/3 Langstrothu a jedno včelstvo '39x24'. Byl jsem tedy moc rád, že aspoň jedno včelstvo na kopci zůstalo. Zima letos skončila brzy, a tak jsem jarní prohlídku dělal již 23.2. Včelstva neměla příliš zásob, a tak jsem všem dal placku medocukrového těsta. Veškeré neobsednuté staré plásty jsem brzy z jara vyřezal a roztavil.
Letošek byl bohatý na roje. Celkem jsem přišel ke 4 rojům (2 jsem na přivolání známých odchytil a 2 jsem dostal). Dva roje jsem umístil do medných krav a dva do klátů.
Z Klínarky jsem si před jarní snůškou přivezl roj z minulého roku, který jsme převěsil do 2/3 Langstrothu. Ze včelstev z Klínarky (2/3 Langstroth) jsem udělal jeden oddělek (celý jeden nástavek) a převezl je sem na kopec. Do zimy byl však slabý, a tak jsem ho spojil s druhým 2/3 Langstrothem. Stejným zbůsobem jsem udělal oddělek z vyzimovaných '39x24'. Koncem července jsme z tohoto oddělku vytočil asi 2 kg medu a dokrmil cukrem. Z kmenového včelstva '39x24' jsem koncem června vytočil 5 kg medu a koncem července je dokrmil cukrem. Ze včelstev v Klínarce jsem koncem července vytočil 5 kg medu a dokrmil cukrem. Při každém vytáčení jsem ze včelstev bral jen polovinu jejich zásob. Měly jich však i tak koncem července málo, a tak jsem je dokrmil cukrem.
Ze 3 včelstev na jaře jsme měl do podzimu 7. Do zimy však poroj v medné krávě nepřežil. A během zimy ještě nepřežil roj v klátu, spojenec 2/3 Langstroth a oddělek '39x24'. Většinou vlivem nedostatečných zásob (jedněm zásoby zůstaly, ale včely zůstaly uhynulé v úle). K 2.2.2015 žijí 3 včelstva (medná kráva, '39x24' a 2/3 Langstroth v Klínarce).
Jaký byl rok 2014? V první řadě slabým na snůšku vlivem sucha. A hlavně jsem podcenil podzimní dokrmování jeho nedostatečným množstvím. Je to tím, že cukrem krmit nechci, a tak se včelám snažím nechat co nejvíce medu. Ale když není ani med...je potřeba k přežití cukr...a toho jsem jim dal koncem července evidentně málo.
Při čtení časopisu Včelařství 1/2015 jsem se v článku 'Loňský rok nebyl jediný' (str.21) dočetl zprávu z výstřižku z novin z roku 1948, že v roce 1947 byla průměrná sklizeň medu 3,34 kg!!! od jednoho včelstva (což bylo více, než za rok 1946). To malé množství mne velice překvapilo. Pátral jsem tedy dál, jak to bylo s průměrnými snůškami a objevil jsem na internetu Pamětní knihu obce Mikulovice, kde jsou zaznamenány také průměrné snůšky medu na jedno včelstvo: Rok 1960 (8 kg), 1961 (3,6 kg), 1962 (6,5 kg), 1963 (10,5 kg), 1964 (15 kg), 1965 (3 kg), 1966 (2,65 kg), 1970 (10,12 kg), 1971 (2 kg), 1972 (1 kg), 1973 (4 kg), 1975 (3,6 kg), 1976 (2,6 kg), 1977 (3,3 kg), 1980 (8 kg). Z uvedeného vyplývá, že velké snůškové výkyvy jsou zcela běžné. Ale hlavně to množství!!! Neděláme někde chybu, když od včelstev chceme 30 kg, 40 kg a více kg medu (v jednom časopise Včelařství se psalo i o 100 kg medu/včelstvo v polystyrenových 'mnoho' nástavkových úlech bez oček)? Ale takto je to se vším (např. s mlékem) - vydojit, co to jde. Za cenu zdraví vyždímaných zvířat. Včelstva nejsou vyjímkou a dávají nám to znát.
2013
Včelstva vyzimovala docela slabá, a tak moc nepobrala jarní nakopávací snůšku. V Klínarce v 2/3 Langstrotech bylo včelstvo po zimě v dobré kondici, a tak jsem postupně přidával horní nástavky s prázdnými rámkami (pouze doprostřed nástavku jsem jim převěsil 2 souše). Jeden spodní nástavek se starým dílem jsem jim na jaře vzal a 3 nástavky postupně přidal. Celkem tedy zimují na 4 nástavcích. Včelstvu jsem všechnu snůšku nechal a ničím je nepřikrmoval.
Letos jsem měl v plánu včelstva rozšířit. A jelikož jsem nezaznamenal žádný roj, přistoupil jsem k oddělkům. Jako kmenová včelstva jsem použil silná včelstva z Klínarky. Celkem jsem udělal dva oddělky 2/3 Langstroth (vždy ze tří rámků s plodem, pylem a zásobami). Oddělky jsem nedokrmoval (chtěl jsem, ať se včelstvo snaží samo), což byla chyba. Včelstva sice postupně rostla, ale do zimy to bylo málo. Jeden z oddělků to už počátkem zimy nedal.
Jaký byl včelí rok 2013? Pro mne opět plný ponaučení z vlastních chyb. Med jsem letos nevytočil žádný a všechny včelstva, krom silných z Klínarky, jsem přikrmil cukerným roztokem. Při vytavování vosku jsem to taky nevychytal, ale pro příště už vím jak. Nakonec jsem se ale jednoho milého překvapení dočkal, když mi do Klínarky přilétnul do prázdného úlu červnový roj. Z původně 3 včelstev jsem tedy počet rozšířil na 7 včelstev (z toho 2 včelstva nedožily zimy). Nyní (k 23.1.2014) jich mám tedy 5. Příští rok se chystám méně experimentovat, abychom měli med od vlastních včel a nemuseli si jej kupovat:) Ve volné stavbě bez mezistěn samozřejmě budu pokračovat dál. To se mi osvědčilo a jinak to přece nejde:)
2012
Včely, tomu říkám fenomén. Už od malička jsem se kolem včel motal pod dědovým vedením v Jemnici. Nejraději jsem cumlal voští při vytáčení a ochutnával med vytékající z medometu. Byl jsem i včelí pokušitel, a tak jsem jich občas pár schytal. Jednou jsem si přinesl v dlani pěknou sadu žihadel. Díky tomuto očkování jsem se zbavil alergie na kdejaké štípnutí. Včelařit jsem začal teprve nedávno v roce 2010. Jsem rád, že se toho děda dožil. Pro začátek jsem využil dědovy velice zachovalé úly pro rámky 39x24, do kterých jsem si pořídil dva oddělky. Děda s velice dobrými výsledky včelařil ve dvouprostorových úlech (1 nástavek plodiště a 1 nástavek medník), ale já jsem začal včelařit nástavkově, tedy s více nástavky nad sebou. V roce 2011 jsem s velikou slávou vytočil 'svůj' první med. V ten samý rok jsem si pořídil třetí včelstvo (oddělek) do nově zakoupeného úlu Langstroth na rámky 15,9 x 44,8 cm. V roce 2012 (přelom dubna a května) jsem dvoje včelstva (39x24) přestěhoval z Klínarky (550 m.n.m) na náš nový pozemek Na Svobodné bydlo (640 m.n.m.). Jedno včelstvo (Langstroth) jsem nechal V Klínarce. Cestou autem jsem podcenil upevnění dvou nástávků nad sebou, a tak jsem jich při vykládání včelstev na nové místo pár schytal. Včelařský rok 2012 byl pro mne rokem poučením z vlastních chyb. Na začátku snůšky v květnu, kdy začaly kvést třešně, jsem včelám přidal horní nástavek s prázdnými rámkami (nepoužívám mezistěny). Včelám se do tohoto prázdného prostoru ale vůbec nechtělo. Až po měsíci (to už bylo v podstatě po hlavní snůšce) jsem jim do horního nástavku přidal i rámek s plodem, a tím je do nástavku nalákal. Možná i proto jsem jen symbolicky ze včelstva V Klínarce vytočil 5 kg medu a dokrmil je 10 kg cukru. Na Svobodném bydle jsem nevytáčel vůbec a ještě jsem každému včelstvu přidal 5 kg cukru. Včely měly ale velice příznivý vliv na sousedův ovocný sad, který hojně zaplodil.
Medná kráva (Top bar hive)
2013
Jelikož mne před lety velice zaujala medná kráva (Top Bar Hive), letos jsem si od taťky dvě medné krávy nechal vyrobit. Do medné krávy je ideální dát roj nebo smetenec. Roj jsem nesehnal, a tak jsem udělal smetenec z ne zrovna silného včelstva '39x24'. Smetenec jsem s matkou dal do rojáčku a dal jej na dva dny do sklepa. Poté jsem smetenec přemístil do medné krávy, ve které jsou jen horní trámky s trojúhelníkovým profilem. Smetenec mi za dva další dny z medné krávy uletěl (nebyli jsem zrovna doma). Touha obsadit mednou krávu byla silná, a tak jsem udělal nový smetenec (opět ne z moc silného včelstva, z druhého '39x24'). Tentokrát jsem ho dal přímo do medné krávy a na trámky jsem přidrátoval kus díla se zásobami, pylem a plodem. Dílo se zásobami bylo těžké, a tak se to z drátků samozřejmě hned urvalo. Většina létavek odletěla zpět do původního úlu. Zbytek včelstva jakž takž sílil. Ale bez dokrmování to byla chyba, a tak to smetenec v zimě zabalil.
Včelí klát
2013
Letos jsem žádný roj nesehnal, a tak kláty zůstaly bez včel. Ale pozorovat bylo co... Do klátu se mi nastěhovali sršni... Mírumilovný hmyz, který se dal pozorovat i bez kukly...
2012
Včelí kláty pro mne znamenají možnost pozorovat včelstvo v jejich přirozenějším prostředí. Pozorovat a učit se je nejbáječnější vlastnost zvířat, tedy i člověka. Člověk na tuto vlastnost jen trošku zapomíná.
Jak už bylo řečeno, dovezení tří kmenů stromů na výrobu klátů bylo prvním počinem na našem pozemku. Kmeny, kterými jen tak něco nepohne. Usadit jsem si je nechal bagrem při příležitosti bagrování swejlů. To bagrista ještě nedělal, s o to větší chutí se do toho ale pustil. Poté už jen stačilo uspořádat klátové sympozium...
...a čekat na první roj. Dlouho nic nepřicházelo. Ale pak jsem se dočkal. Byl to malý červnový roj (poroj), který visel na větvi dubu v úrovni ramenou. Stačilo ho jen pohodlně sklepnout do rojáčku. Bylo mírně deštivé počasí a podle doslechu roj na větvi visel několikátý den. Poroj znamená druhý či několikátý roj po sobě z jednoho včelstva. Poroj tedy vylétá s mladou neoplozenou matkou. Byl jsem nedočkavý, a tak jsem po několika hodinách poroj umístil do dubového klátu (poněkud nedůstojně jsem jej tam vysypal zadními dvířky). Nyní začalo období, kdy jsem čekal, až matka vylétne na snubní let, spáří se ve vzduchu s několika trubci a vrátí se oplozena do klátu. Stalo se a za deset dní již matka začala do nově vystavovaného díla klást první vajíčka. Pro mé překvapení se poroj neusadil ke stropu klátu, ale uchytil se zhruba v polovině výšky vydlabaného prostoru, nedaleko česna. Včelí dílo se začalo rozrůstat do obou stran, nahoru i dolů. Nahoru včely ukládaly med, směrem dolů matka kladla vajíčka. Byla radost pozorovat, jak včelstvo roste. V druhé půlce července se však včelstvo začalo zmenšovat a začalo docházet k loupežím z okolních včelstev. Česno jsem ucpal na minimum stébly trávy. Včelstvo začalo být bez zásob, a tak jsem stál před rozhodnutím, zda včelstvo nakrmit nebo nechat přirozeně 'dojít'. Touha po zachráně včelstva převládla, a tak jsem začal krmit cukerným roztokem. Včely se však loupežím neubránily. Včelstvo vyhládlo a zahynulo. Život.
Na podzim klát obletovala sršní matka hledající nový domov pro jarní založení nového pokolení. Na stropě klátu si však vystavěla jen malou 'stopku' a zmizla. Na zimu si ale v klátu udělala pelech myš a v prostoru dvířek zimují ploštice a slunéčka sedmitečná. Do kůry klátu nakladli vajíčka lumci. Jak je vidno, dutý kmen stromu (doupný strom) poskytuje v přírodě útočiště a doupě mnoha živočichům, čímž podporuje druhovou rozmanitost.
