Co považuji za přírodní zahradu?


Přírodní zahrada pro mě znamená životní prostor, který mi umožňuje plnohodnotný kontakt s přírodou (matkou života?), od které se člověk po průmyslové revoluci odvrátil více, než je zdrávo. Mnohdy přírodu člověk ani nevnímá, nemá ji v podvědomí. Zkrátka člověk žije, jako věčný tvor, jemuž vše patří, bez ohledu na ostatní bytosti na této planetě, bez odpovědnosti za své vlastní činy.

Přírodní zahrada neznamená zpět k přírodě, nýbrž vpřed k přírodě!

Přírodní zahrada je místo, kde se ráno probouzím a večer usínám.

Přírodní zahrada mě učí, jaké vztahy v přírodě fungují, ale i jak dokáže být příroda nevyzpytatelná. Ukazuje mi, že příroda sama dobře ví, kdy, co a jak má dělat. Já jsem jen pozorovatel, který může, právě díky pozorování, nasměrovat a tím urychlit její sukcesi, která mi přináší obživu nejen svými plody, ale i estetickým a jiným blaženým působením na mou bytost. Z těchto plodů a blažeností čerpám a vytvářím energii, která je nositelkou pozitivního náboje. Vřele doporučuji. Je to vážně úlet pozorovat, jak se každou chvíli kolem něco děje. Mladí neohrabaní drozdi hopsající po bylinkové spirálce, právě osetých vyvýšených záhoncích, německých kopách. Drozďata, kterým vůbec nevadí moje přítomnost, a mně jejich už vůbec ne. Rojení lesních mravenců, kteří mi zpestřují výhled z okna. Proměnlivost všeho, co roste každým okamžikem. Nalézání nových bytostí a rostlinek (taky bytost?). Všímáte si? Samé pozorování.

Přírodní zahrada je životní partnerkou, která vás neopustí a nezradí. A když si k tomu ještě pořídíte oslíka nebo psa či jinou bytost - i tu dvojnohou (musíte se jim samozřejmě patřičně věnovat), ráj na zemi vám zde vzniká.


Jak přírodní zahrada funguje a vypadá?


Přírodní zahrada vypadá všelijak. Žádná uniformita přírodní zahrady neexistuje. Každá přírodní zahrada vyniká právě svou jedinečností.

Přírodní zahradu lze vyjádřit principy, kterými se k zahradě přistupuje, a jež se na zahradě uskutečňují. Vycházejí z konceptu permakultury jako principu a cestě k soběstačnosti a trvalé udržitelnosti.

Přírodní zahrada se tedy od běžných 'klasických' zahrad liší svou trvalou udržitelností, což je jeden z nejdůležitějších důvodů pro její zakládání. Jde o vytvoření rozmanitého ekosystému, ve kterém se rostliny a živočichové vzájemně podporují a poskytují si výhodné podmínky k životu. Při tvorbě přírodních zahrad se vychází z geologických, biologických a ekologických podmínek, které jsou typické pro dané území. Sázejí se původní odolné (i nenáročné nepůvodní) rostlinné druhy, potřebné mikroklima se zajišťuje pomocí větrolamů, svejlů, teras, kráterů... K založení takové zahrady je z počátku zapotřebí většího úsilí. Asi po deseti letech se dá o zahradě mluvit jako o soběstačné.

Zóny a příklady prvků přírodní zahrady (cca do 1000 m2, zóny 0-1-2-5) a přírodního hospodářství (nad 1000 m2, zóny 0-1-2-3-4-5):

0 – dům

· treláže s popínavkami

· skleník propojený s domem

· truhlíky s bylinkami, závěsné truhlíky

· zelená střecha

1 – zahrada (prostor pro činnosti 'denní' potřeby)

· záhonky – vyvýšený, vysoký, bylinková spirála...

· akvakultura

· skleník (není-li propojen s domem)

· jedlý trávník, trvalky, keře, malé stromy, popínavky

· kořenová čistírna, koupací jezírko, nádrž na dešťovou vodu

· kompost, vermikompost, kompostovací záchod, jíchovna

· pracovní a manipulační plocha

· dětské hřiště

· prostor pro hry, cvičení, odpočinek, zašívací koutek

· ohniště, pec

· altánek, pergola

· sklep

· sklad dřeva

· zázemí pro hospodářská zvířata (stáj, kurník...)

2 – jedlý les

· stromy, keře, popínavky, trvalky, divoká zelenina, bylinky...

3 – sad (farmářský)

· extenzivní pěstování ovoce, ořechů, zeleniny, obilovin...

4 – les a pastviny:

· částečně jedlý smíšený les, kopicování – topení, stavební a truhlářské využití

· louka

· pastvina

· remízek

5 – divočina (zóna ponechána jen sobě samotné – přírodě)



Přírodní zahrady © Tomáš Svoboda, 2009 - 2015